Rok 1960. Nástup proudového letectví československu zcela sebral dech a srazil náskok, který československo v této oblasti mělo v době po druhé světové válce. Samotný nákup prvních proudových letadel do flotily ČSA (legendární Tu-104) sice umožnil krok kuperdu v oblasti letecke techniky, ale jinak modernizace letiště Ruzyné je stále ještě jen na papíře, dočasně došlo alespoň k prodloužení drah 04/22 a 13/31, ale i to modením letadlům nestačí, např. zmiňovaná Tu-104 musí při přistání otevírat brzdící padák a jeho skládání pak na dlouhou dobu blokuje dráhu. Dalším pozůstatkem éry vrtulových strojů a nedostatkem pražského letiště je uspořádání VPD a pojezdových. Pojezdové jsou pouze 3, v severní, střední a jižní části odbavovací plochy, jinak je nutné užívat k pojíždění dráhy, což opět brzdí provoz.

Co se týká technologického pokroku, tak v Praze je s pomocí soudruhů ze SSSR nainstalován sovjetský naváděcí systém KRM/GRM (Matěrnik) na dráze 22 a díky zásahu mezinárodní organizace ICAO byly západní imerialisté nuceni stahnout své embargo a tak je na dráhu 22 namontován i systém ILS a do Prahy nainstalován vůnec první VOR v ČSSR, radiomaják OKL. Všechny letové trasy v čechách jsou pak pokryty signály z majáků typu NDB, a pražské TMA zdobí dva trojuhelníky těchto majáků, sloužící jako vstupní body a jako vyčkávací body, a to trojice RK, RO a BE a trojice OKL, PA a PG.

Také služby řízení letového provozu udělaly velký krok vpřed - zkouší se novinka - radar. Zatím sice s malým dosahem, a tak pokrývá pouze oblast pražského TMA, ale i tak to značně ulehčuje obtížnou práci řídících letového provozu. Při oblastním řízení je stále používáno procedurálního řízení, v čechách je však stále v provozu nékolik goniometrických stanick, které mohou letadlu nebo řídícímu pomoci určit polohu.

Odlišnosti a zajímavosti

• Odbavovací plocha sever a terminál Sever ještě neexistují
• Volací znaky dispečerských stanovišť (ano, nebyli to řídící, byli to dispečeři), jsou následující:

  Stanoviště	Volací znak	Frekvence na IVAO
  LKAA_CTR	Praha Control	124,3
  LKPR_APP	Praha Approach	126,9
  LKPR_TWR	Praha Věž/Tower	118,1

  Veškerý provoz na letišti včetně odletových povolení a pojíždění zajišťuje věž.
• Dráha 07/25 (nyní 06/24) ještě neexistuje.
• Dráha 04/22 je hlavní používanou dráhou na letišti, jediná použitelná pro přístrojové přiblížení.
• Dráha 13/31 je kratší než dnes, její délka je 2620 metrů. Je používána v případě silného větru a pozvolna prodlužována, aby v blízké budoucnosti převzala roli hlavní dráhy, do doby než bude dostavěna nová 07/25.
• Dráha 08/26 jsou při příhodném větru používána pro menší stroje či přílety od západu, pokud užijí visuální přiblížení
• Řízení pouze primárním radarem je užité na approachi. Odlišuje se od dnes používaného plného radarového řízení. Řídící nevidí před sebou na radaru cíl označený datablokem, který obsahuje informace o volacím znaku, výšce, typu letadla jako dnes. Jediné co vidí je odraz letadla, tedy vlastně tečku (a její historii za několik posledních otáček radaru). Protože není možná identifikace letadla odpovídačem (a v průběhu sletu nebudeme vůbec odpovídače zapínat, abychom toto simulovali), pilot je povinen při prvním kontaktu oznámit svou polohu vůči radionavigačnímu zařízení a dále svou výšku. "Praha Control, OK-ZAK, míjíme Benešov, nadmořská výška 3050 metrů". V případě že je pilot z nějakého důvodu přeladěn na trati, hlásí polohu buďto vzdáleností, nebo časem do průletu následujícího bodu, pokud je přeladěn ve stoupání/klesání, oznamuje jak aktuální, tak povolenou výšku. "Praha Control, OK-ZAK, pět minut do Polné, nadmořská výška 1400 metrů, stoupáme 2750 metrů." Pokud pilot dostane klesání, je povinen potvrdit jak opuštění výšky ve které byl, tak následné dosažení výšky nové.
• Procedurální řízení je užité na oblasti. Řídící při něm nemá vůbeč žádnou informaci z radaru a při řízení se spoléhá pouze na hlášení pilota o poloze a papírové proužky, kam si zapisuje časy průletů a vydané instrukce. Protože polohu není možné měřit žádným DME zařízením, ani RNAV systémy, jediné na co se mohou pilot i řídící spolehnout jsou časy průletů takzvaných "význačných bodů" a odhadovanými časi minutí dalších bodů. Toto hlášení poloh vypadá například takto: "Praha Control, OK-ZAK, výška 3050m mer, míjím Dešnou, očekávám Benešov v čase 10, dále na Praha". Řídící pak potvrdí přijetí zprávy a dá další instrukce "OK-ZAK, Praha Control, rozumím, pokračujte na Benešov, udržujte 3050m mer". Hlášení výšek je podobné, jako při řízení primárním radarem - tedy hlásí se vždy, a při klesání/stoupání se hlásí jak uvolnění tak dosažení výšky.

• Identifikace letadel ve chvíli kdy se více cílů sejde na jednom místě a nemůže být použitá identifikace na základě hlášení poloh se provádí tak, že řídící dá dvěma splývajícím letadlům dva různé kurzy a sleduje jak se obrazy rozdělí. Očekávejte tedy, že můžete dostat frázi OK-ZAK, turn right, heading 350 for identification. Ve chvíli kdy váše letedlo bezpečně rozpozná, dá vám to najevo frází "identified".
• Jediná publikovaná přístrojová přiblížení do Prahy Ruzyně jsou ILS a KRM/GRM (ruský ekvivalent ILS) dráhy 22. Některé modely ruských letadel mají namísto ILS/NAV indikátoru simulované právě toto zařízení, někdy také nazývané "MATĚRNIK". Protože FS ale KRM/GRM nezná, ve skutečnosti i v těchto modelech je potřeba ladit frekvenci ILS. V průběhu sletu tedy bude možné si KRM/GRM přiblížení požádat a bude povolováno, ale z technických důvodů je ve scenerii pouze jedna frekvence ILS a ta bude použita pro obě přiblížení. V případě nevhodného směru a síly větru je pak možné po ILS přiblížení při navázání vizuálního kontaktu s letištěm použít přiblížení okruhem na dráhy 08, 13 či 31. Tyto okruhy jsou levý pro dráhu 08, levý pro dráhu 13 a pravý pro dráhu 31. K tomuto ovšem docházelo pouze při kombinaci nevhodných meteorologických podmínek (viditelnost, oblačnost) a větru.
• Pojezdový systém víceméně neexistuje. Na letišti jsou pouze tři pojezdové a protože každá z nich vede na jednoznačné místo, nejsou ani jinak označeny a stačí pokyn "Pojíždějte do blízkosti prahu dráhy 04/22", "Pojíždějte do blízkosti prahu dráhy 08/26" či "Pojíždějte do blízkosti křížovatky dráhy 04/22 a 13/31" aby pilot pochopil kterou pojezdovou použít. "Křižovatka dráhy 04/22 a 13/31" bývala také familiérně nazývána "Velké náměstí" - "Big square".
• Přibližovací procedura na dráhu 22 (ILS, KRM/GRM, visual) začíná vyčkáváním na majáku PA, na dráhu 31 (visual) začíná na majáku PG. V případě že však je vše v pořádku a radary béží, je snaha používat horkou novinku - radarové vektorování
• Letové hladiny neexistují. Namísto toho letadla po průletu převodní výškou ladí takzvané oblastní QNH, které jim předává řídící té které oblasti. Letu na toto QNH se říká takzvaně "let na MER" a frazeologie zní "Stoupejte do výšky 3050m MER". (Při přeletech z jedné oblasti do druhé vždy obdrží nové oblastní QNH. Toto je předáno vždy při prvním kontaktu v dané oblasti. Při klesání na cílové letiště pak opět dostanou letištní QFE, kterým se řídí v závěrečné fázi sestupu. Letu na QFE se říkalo "let na SOL" a frazeologie zní "Klesejte do výšky 500m SOL". Co je však velmi důležité je absence dnes používaného "semicircular cruise level system". Namísto toho se používá rozdělení letového provozu na 4 kvadranty a cestovní výšky jsou rozdělené v těchto kvadrantech po 1000 stopách (cca 300m), nad 6000m po 2000 stopách (cca 600m), tedy takto (ve sloupcích jsou použitelné cestovní výšky pro jednotlivé kvadranty, tedy pokud poletíte kurzem 100, vyberete si výšku v druhém sloupci):
  Převodní výška (TH) je 600m AAL (980m AMSL).

  Frekvence NDB

  Protože se nedochovala žádná traťová mapa, pouze mapa sektorů, kde nejsou vyznačeny frekvence traťových NDB. Proto frekvence uvádíme zvlášť:
  • BE - 318 - Benesov
  • OKO - 363 - Ostrava
  • PO - 377 - Polna
  • OKG - 317 - Cheb
  • OKL - 438 - Praha
  • OKF - 424 - Desna
  • RO - 394 - Roudnice
  • LI - 415 - Frydlant
  • OKN - 330 - Nove Mesto
  • BO - 368 - Brno
  • RA - 386 - Rakovnik

  VFR Provoz

  Velikost CTR Praha obsahuje téměř celé dnešní TMA, takže odletové a příletové tratě pro VFR provoz se velmi liší od těch dnešních, a to následovně:
  • SEVER: Roudnice - Velvary - Středokluky
  • ZÁPAD: Rakovník - Kladno - Středokluky
    Rakovník - Kladno - Rudná
  • JIH: Beroun - Rudná
    Mníšek - Radotín - Rudná
  • VÝCHOD: Benešov - Jílové - Radotín - Rudná
  

   

   
  (C) IVAO-CZ 2005, contact us on email - česky, english

  000-089	090-179	180-269	270-359
  300	600	900	1200
  1500	1850	2150	2450
  2750	3050	3350	3650
  3950	4250	4550	4900
  5200	5500	5800	6100
  6700	7300	7900	8550
  atd..